Historie karlovarského lázeňství
Teplým zřídlům na území dnešních Karlových Varů prý lidé přisuzovali léčivou moc už dávno před založením Karlových Varů. První historicky dochovaná léčba se ale uskutečnila na sklonku 14. století, kdy Karel IV. koupal své nemocné nohy v minerální vodě jednoho z pramenů.
Od té doby až do 16. století se karlovarští lékaři drželi výhradně tohoto způsobu lázeňské léčby. Podnět k zamyšlení nad využitím pramenité vody i k vnitřnímu užívání dal doktor Václav Payer v roce 1521. K dokonalosti dovedl tuto metodu ale až dr. David Becher, který se zároveň zasloužil o vyváženost lázeňských pitných kúr.
Zlaté časy
Lázně zažívaly své vzestupy i pády. Návštěvnost ovlivňovaly jak živelné katastrofy, tak i válečné konflikty. Od 18. století se začaly Karlovy Vary rozvíjet a jejich postavení mezi ostatními evropskými lázněmi značně vrostlo. Byly zakládány první veřejné lázeňské budovy a stavby. Město prosperovalo nejen díky zámožným lázeňským pacientům, ale také díky příjmům z prodeje minerální vody a vřídelní soli.
Proslulé evropské lázně se odmlčely na téměř 80 let
Oblíbenost Karlových Varů stále rostla a počet návštěvníků se každoročně zvyšoval až do začátku 1. světové války. Po té přišla světová hospodářská krize, 2. světová válka a nakonec znárodnění. Vždy když se lázně začaly vzpamatovávat z nějaké „pohromy“, přišla další rána.
Po sametové revoluci (1989), kdy se ke slovu opět dostala demokracie, se začaly pomalu rekonstruovat zchátralé budovy a modernizovat lázeňské provozy. Od té doby jsou lázně opět schopné konkurovat ostatním evropským lázeňským městům.
Minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozličné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.
Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Ze 79 pramenů různé vydatnosti je 13 zachyceno a používá se k pitné kúře.